Komiksové bubliny kolem Marcela Prousta - První část

Literární adaptace v grafickém románu

Grafický román je Otesánek-debutant, který se nenažraně rozhlíží, co by ještě zhltl. A protože s tím začal poměrně nedávno, a ještě více proto, že to není žádný pouhý žánr, natož „vlna“ či hnutí čí móda, ale svébytné médium, možnosti se před ním otevírají nedozírné. Už okusil povídky i románu, autobiografie, žurnalismu či cestopisu. Na co ten hladolet upře svá nenasytná očka příště, těžko se dohadovat: na historický román? Na eseje? Na příručky pro kutily?

Je ovšem jedna oblast, kterou náš kuliferda začal propátrávat velmi záhy a s chutí - adaptace literárních předloh, především těch klasických, ale nejen jich. Vedl ho k tomu souběh několika důvodů; kromě už zmíněného přirozeného rozpínání do všech možných stran také směr, kterým se ubírala expanze tatíka komiksu: od totálního škváru přes lepší vzorky triviálních žánrů až k literárnímu mainstreamu. Snad hlavním, ač poněkud prozaickým, důvodem nejspíš ale bylo, že komiks a grafický román, stejně jako film a televize, trpí ne vždy dostatečně uspokojovanou poptávkou po špičkových scénáristech.

Nakolik si vzpomínám (ale bezpochyby budu ruče komiksovými znalci opraven), v češtině existují pouze dvě adaptace literární klasiky, a to je z domácích luhů a hájů Erbenova Kytice, nedávno vydaná péčí nakladatelství Garamond, a z překladů jen kniha Petera Kupera podle Kafkovy Proměny, která vyšla v nakladatelství Netopejr.

Američan Peter Kuper (1958), stálý přispěvatel časopisu MAD, má na svém kontě kromě Proměny také další kafkovskou knížku s názvem Give It Up!, která shrnuje devět Kafkových kratších povídek. Rovněž vytvořil komiks podle románu Uptona Sinclaira Džungle. Pro tento dělnický román asi budete muset do knihovny či antikvariátu. Aspoň já o novém vydání nevím. Kuper se zdá vyznačovat onou západní salonní levicovou angažovaností, nad kterou my tady západně od souostroví Gulag jen krčíme rameny.

Když jsme ale u Kafkova Procesu, existuje i další, francouzská verze, jejímiž autory je duo Clod/Céka (kreslíř/scenárista). Jejich zpracování je přeci jen o poznání „přístupnější“ a přímočařejší než Kuperovo, a navíc je barevné. Céka se jmenuje Erick Lasnel a Clod zase Claude Voirriot a více se o nich i jejich dle dozvíte na stránkách http://leproces.free.fr/.

Ve Francii také vzniklo snad nejdrzejší a nejctižádostivější dílo tohoto ražení - grafická adaptace Hledání ztraceného času od Marcela Prousta. Jejím autorem je Stéphane Heuet, který se narodil roku 1957 v Brestu a sedm let pracoval jako námořník na lodích v Indickém oceáně (ostatně abychom od tématu adaptací literatury nechodili daleko, později také ilustroval životopisnou knihu Gonzagua Saint-Brise Po stopách Julese Vernea). Protože je také výtvarník, napadlo ho také odvážit se nemyslitelného: stvořit komiksovou verzi Proustova veledíla. Začal albem Combray v roce 1998 (do kabaly dílů a poddílů Hledání a jeho kreslené verze, případně jejich následných souhrnných vydání v kartonových krabičkách radši nezabíhejme) a zřejmě mu ještě tahle zábava nějakou dobu vydrží, protože zatím je, pokud se nepletu, ve dvou sedminách Proustovy předlohy.

Šokující ovšem je, že Heuetovo podání se dočkalo nejen příznivého ohlasu (samozřejmě též z menší části i pár vybraně jedovatých slin), ale také nemalého komerčního úspěchu! Račte se podívat, kde všude tato série, rozvržená prý na celkem sedmnáct alb, už vychází: USA, Brazílie, Nizozemsko, Chorvatsko, Itálie, Korea, Tchajwan, Čína, Španělsko, Mexiko, o všech frankofonních zemích nemluvě. Heuetovi příznivci si především libují, že dokázal nenásilně zhutnit desítky či stovky stran originálu do několika obrazově silných stran, a především že se mu povedlo vyzvednout komickou stránku Proustovy předlohy (a je tam, abyste věděli!).

Francouzští kreslíři se však nedrží jen moderní literatury; občas se zatoulají i hodně daleko proti proudu literárního času. V tomto ohledu vynikají především dvě adaptace témat z antického starověku. Tou první a už poměrně starší (z poloviny 80. let) je dvousvazkový Ulysse (tedy Odysseus) autorské dvojice Jacques Lob (vlastním jménem Loeb; zde scénář, jinak ovšem také kreslíř, zesnulý 1990) a Georges Pichard (kresba, autor zemřel roku 2003). Souborné vydání obou dílů má 120 stran a černobílá kresba je na svou dobu velice působivá. Odysseus také působí jako svého druhu rarita v díle Georgese Picharda, význačného představitele komiksu erotického (Rudá komtesa či Blanche Épiphanie), neboť je to jedno z mála jeho děl, kde na řadě dvojstran neuvidíte ani jeden sekundární pohlavní znak. Na ty se naopak můžete dosyta vynadívat v jiných Pichardových literárních adaptacích, v Germinalu podle Emila Zoly a v Les Exploits d’un Don Juan (předloha vyšla česky jako Hrdinské činy mladého donchuána) od Guillauma Apollinaira. Nemluvě o jeho ňadry i pozadími překypujícím podání Mnišky (La Réligieuse) od Denise Diderota.

Ale vraťme se do antického starověku: Peplum, řecky peplon, je starověký svrchní oděv. Péplum, ve francouzském přepisu, je grafický román autora jménem Blutch, který vychází námětově z Petroniova Satyrikonu. Blutch je ročník 1967 a vlastním jménem se zove Christian Hincker, Protože Satyrikon sám je série dochovaných fragmentů, Péplum je nevyhnutelně inspirováno jen některými motivy z něj, především pasáží o nemožné lásce jistého Římana k ženě uvězněné v ledu. Blutchova expresivní černobílá kresba je velice emotivní a dělá z tohoto alba z roku 1997 (reed. 2004) jeden z klenotů moderního francouzského komiksu.

Richard Podaný

V druhé části textu se spolu s Richardem Podaným podíváme, co baví z literární klasiky Jacquese Tardiho a znovu zabrousíme do světa anglofonního komiksu a produkce edice Graphic Classics. Těšiť se na ni můžete příští týden.

Paul Gravett na Resonance FM

Propagátor graphických novel a autor teoretických knih o komiksovém žánru poskytl rozhovor londýnskému rádiu Resonance FM. Povídání rozdělené do dvou dílů si můžete poslechnout zde a zde.

Komiksový žurnalismus

Je rok 1995. V lobby sarajevského hotelu Holiday Inn sedí osamocený muž. Dříve vydělával i několik stovek marek denně. Ale válka v Bosně skončila a s ní i jeho výnosný job. Byl průvodcem novinářů. A i když nad pravdivostí jeho historek visí spousty otazníků, jeho příběh se k nám nakonec dostal. Právě ve chvíli, kdy Neven kouří poslední cigaretu totiž prochází kolem něj americký novinář a tvůrce komiksů Joe Sacco. Kvůli němu se také o Nevenovi, životě v obleženém Sarajevu a zákulisí práce novinářů v bojové zóně dozvíme spoustu zajímavých informací. Ty se díky své silné grafické vizualitě vryjí do paměti mnohem lépe než stále se opakující reportážní záběry zpravodajských štábů. Vítejte v rychle se rozvíjejícím světě komiksového žurnalismu.

Pro Sacca nebyla návštěva Sarajeva první cestou do válečné zóny. Na vlastní kůži zažil první válku v zálivu a na počátku devadesátých let byl i v Palestině (Palestine (2001)). Ze své cesty do Bosny nakonec vytěžil tři knihy. Safe Area Goražde (2000) vypráví příběhy Muslimů uvězněných v jedné z Bosenských enkláv. War's End (2005) je souborem dvou povídek. V jedné z nich vykreslil Sacco své setkání s Radovanem Karadžičem, nejhledanějším srbským válečným zločincem. The Fixer (2003) je o světě Nevana a obleženého Sarajeva. Přestože je Sacco vystudovaný novinář, přísnou objektivitu od něj určitě nečekejte. On sám je totiž jedním z hrdinů svých komiksů. Jeho knihy popisuji téměř intimní putování autora po místech a osudech lidí, které potkává. Popis válečných událostí tak střídají jeho pocity z hotelu, ve kterém spal nebo problémy, na které narazí každý cestovatel. Navazuje tak na tradici "nového žurnalismu" propagovaného Trumanem Capotem nebo Hunterem S. Thompsonem. Sílu jeho příběhům navíc dodává i grafický jazyk, se kterým pracuje. Čtenáře úspěšně nutí domýšlet své obrázky. Jeho jednoduchá stylizace sama sebe v kontrastu s propracovaným okolím zase nechává velký prostor k sebeidentifikaci.

Sacco je v současnosti určitě jedním z nejvýznamnějších představitelů komiksového žurnalismu. Pro americký magazín Details v roce 1998 pokrýval soudní proces s bosenskými válečnými zločinci, britský deník Guardian ho zase znovu vyslal do Iráku, aby tam popsal život amerických jednotek i běžných Iráčanů. Přinejmenším v anglosaském světě jsou totiž komiksové stripy běžnou součástí novin a jejich šéfredaktoři si všimli, že se toto medium výborně hodí k vyprávění příběhů. Oregonský deník The Oregonian má například pravidelný komiksový sloupek. Art Spiegelman (autor Pulitzerovou cenou ověnčeného Mause) pro slavný magazín The New Yorker popisoval události na klíčovém sněmu amerických republikánů v roce 2004. Portlandský týdeník Willamette Week využívá komiksového formátu při zveřejňování recenzí a rozhovorů s hudebními skupinami.

Komiksový žurnalismus pracuje s celou škálou přístupů a stylů. Dobře je to vidět například v knize Brought to Light (1989). Zatímco v její první části naleznete přímočaré realistické kresby a jednoduchý jazyk, kterým je na základě svědeckých výpovědí vykreslen bombový útok na tiskovou konferenci v Nikaragujské La Pence v roce 1984. Druhá půlka knihy, pod kterou jsou podepsaní komiksoví inovátoři Alan Moore a Bill Sienkiewicz, je bajkou-historii CIA (obviněné z výše zmíněného útoku), reprezentované opilým orlem, americkým symbolem, hrajícím krvavé šachy. Spiegelman se zase ve své nejnovější knize In the Shadow of No Towers snaží symbolickou formou zachytit své trauma z 11. září 2001 a deziluzi z americké zahraniční politiky.

Jednoznačně nejsilnějším tématem komiksového žurnalismu současnosti je ale válka. Zatímco před šedesáti lety byl komiks využíván převážně k propagandě, do boje s nacismem se tehdy vydal například i Superman, v současnosti se toto medium naopak snaží najít jiný pohled a být v opozici vůči zaběhnutému zpravodajství. Na podzim 2001 se strávil dva a půl týdne v bombardovaném Afganistanu kontroverzní americký tvůrce Ted Rall. Z jeho grafickém deníku To Afganistan and Back (2002) čiší blízkost smrti, kterou prožil na vlastní kůži a velká dávka cynismu, kterou viděl na straně vojáků i médií. Frankofonní kanaďan Guy Delisle ve dvou svých knihách (Shenzhen (2000), Pyongyang (2003) popsal své zážitky z pracovních cest po nejtajemnější totalitní zemi světa - Severní Koreii. Všímá si například toho, že na ulicích severokorejského hlavní města nepotkal žádné lidi s postižením. Od svých oficiálních průvodců se mu dostává ale jen propagandistické odpovědi o dokonalosti korejského lidu.

Aleksandar Zograf, Regards From Serbia

Někteří tvůrci se ale ocitnou uprostřed konfliktů ne úplně z vlastní vůle. Zatímco v roce 1999 bombardovala letadla NATO Srbsko, aby zastavila genocidu Albánců v Kosovu, v městečku Pančevo své každodenní zážitky zaznamenával Aleksandar Zograf. Svůj komiksový příběh mísící reálné zážitky z nálety sužovaného města se svými fantaskními představami původně posílal přátelům v zahraničí emailem. Jeho sbírka Regards From Serbia by měla tento rok vyjít v anglickém překladu. Podobně se při loňských izraelských náletech na Beirut postupoval i libanonský umělec Mazen Kerbaj. Na svém blogu pravidelně zveřejňoval své expresionistické kresby, ve kterých výtvarně zpracoval své pocity a zážitky z bombardovaného města. Kdyby se tyto listy složily dohromady vznikl by tak svérázný grafický válečný deník. Renomovaný americký komiksový umělec Joe Kubert zase graficky zpracoval faxy, které dostával od svého přítele s obleženého Sarajeva. Fax from Sarajevo (1996) v komiksově konzervativní formě čtenářům zprostředkoval dva a půl roku autentického života jedné rodiny ve zničeném městě a její snahu uprchnout do bezpečí.

Žánr komiksového (někde grafického) žurnalismu je ale stálé ve svém počátku. Autoři i vydavatelé pořéd hledají jeho hranice a možnosti. Počátek 21. století mu ale zatím svědčí. Velká media totiž ustupují od deklarované objektivity a vyhovuje jim subjektivní pohled tvůrců grafických příběhů. Komiks navíc dokáže vtáhnout čtenáře do děje více než tištěný text nebo několika minutové televizní zpravodajství. České publikum si to bude moci vyzkoušet letos na podzim, kdy v nakladatelství BBart vyjde Saccova Safe Area Goražde.

Doporučená další četba:

Knihy:

Joe Sacco, Safe Area Goražde (2000), Palestine (2001), The Fixer (2003), War's End (2005)

Joe Kubert, Fax from Sarajevo (1996)

Aleksandar Zograf, Regards From Serbia (2007)

Ted Rall, To Afganistan and Back (2002)

Guy Delisle, Pyongyang (2003)

Alan Moore a Bill Sienkiewicz, Brought to Light (1989)

Články:

Kristian Williams, The Case for Comics Journalism, IN: Columbia Journalism Report 2/2005

Craig Thompson vytvořil obal desky skupiny Menomena

Autor grafických románů Craig Thompson namaloval obal k nové desce rockové skupiny Menomena. Ta pochází stejně jako on z Portlandu v Oregonu. Album se bude jmenovat Friend & Foe a vychází 23. ledna, obal si můžete ve větších detailech prohlédnout zde.

Grafický román - (pokus o) kánon

Jaká jsou nejzásadnější díla žánru grafického románu? Na tuto otázku v posledních letech odpovědělo několik historiků a teoretiků, kteří sestavili své seznamy nejdůležitějších knih. Předkládáme několik z nich.

• Paul Gravett

v knize Graphic Novels (Stories To Change Your Life), 2005


Moebius - The Airtight Garage
Art Spiegelman - Maus (č: Maus 1997/8)
Frank Miller - The Dark Knight Returns (č: Návrat Temného Rytíře, 2003)
Raymond Briggs - When The Wind Blows
Gilbert Hernandes - Palomar
Alam Moore, Dave Gibbons - Watchmen (č: Strážci, 2004)
Jim Woodring - The Frank Book
Robert Crumb - My Troubles with Women
Dave Sim - Cerebus
Ed Brubaker & Michael Lark - Scenes Of The Crime
Enki Bilal - The Nikopol Trilogy (č: Jarmark nesmrtelných, Volavka, Chladný rovník, 2003)
Will Eisner - A Contract With God
Seth - It's a Good Life
Alan Moore & Eddie Campbell - From Hell (č: Z pekla, 2003)
Harvey Pekar - American Splendor
Charles Burns - Black Hole
Joe Sacco - Palestine
Daniel Clowes - Ghost World
Alan Moore - Lost Girls
Osamu Tezuka - Buddha
Frank Miller - Sin City (č: Sin City, 1999)
David Hire - Strange Embrace
Keiji Nakazawa - Barefood Gen
David B . - Epileptic (č: Padoucnice, 2002)
Posy Simonds - Gemma Bovery
Hugo Pratt - Corto Maltese
Alan Moore & David Lloyd - V For Vendetta (č: V jako vendeta, 2006)
Neil Gaiman - The Sandman (č: Sandman: Preludia a nokturna, 2003)
Jaime Hernandes - Locas
Chris Ware - Jimmy Corrigan (č: Jimmy Corrigan, 2005)

• Andrew Arnold

v Time , listopad 2003

Jason Lute - Berlin: City of Stones, 2000
Kim Deitch - Boulevard of Broken Dreams, 2002
Osamu Tezuka - Buddha, aj: 2003, v japonsku od 1970
Will Eisner - A Contract with God, 1978
Frank Miller - The Dark Knight Returns, 1986
Daniel Clowes - David Boring, 2000
David B. - Epileptic vol. I, 2002
Eric Drooker - Flood, 1992
Alan Moore a Eddie Campbell - From Hell, 2000
James Sturm - The Golem's Mighty Swing, 2002
Chris Ware - Jimmy Corrigan: The Smartest Kid on Earth, 2000
Ben Katchor - Julius Knipl, Real Estate Photographer: The Beauty Supply District, 2000)
Chester Brown - Louis Riel, 2003
Art Spiegelman - Maus vols. I + II, 1986
Spain - Nightmare Alley, 2003
Lynda Barry - One! Hundred! Demons!, 2002
Harvey Pekar and Joyce Brabner - Our Cancer Year, 1994
Gilbert Hernandez - Palomar, 2003
R. Crumb - The R. Crumb Coffee Table Art Book, 1997
Joe Sacco - Safe Area Gorazde, 2000 (č: v plánu 2007)
Neil Gaiman and various - Sandman: Season of Mists, 1994
Howard Cruse - Stuck Rubber Baby, 1995
Adrian Tomine - Summer Blonde, 2002
Scott McCloud - Understanding Comics, 1993

• Andrew Arnold, 2
  

Když časopis Time vyhlašoval sto nejlepších románů všech dob, byly v něm zařazeny i následující grafické romány :

Jason Lutes - Berlin: City of Stones
Craig Thompson - Blankets (č: Pod dekou, 2005)
Jeff Smith - Bone
Kim Deitch - The Boulevard of Broken Dreams
Frank Miller - The Dark Knight Returns
Daniel Clowes - David Boring
Chester Brown - Ed the Happy Clown
Chris Ware - Jimmy Corrigan: The Smartest Kid on Earth
Gilbert Hernandez - Palomar: The Heartbreak Soup Stories
Alan Moore a Dave Gibbons - Watchmen

• Stephen Weiner

V knize The 101 Best Graphic Novels (edited by Keith R.A. DeCandido) (2001). Seznam byl zamýšlen jako pomoc knihovníkům, proto obsahuje pouze knihy, které se dají reálně koupit.




Michael Allred - Madman: The Oddity Odyssey, 1994
Sergio Aragones and Mark Evanier - Groo & Rufferto, 2000
Peter Bagge - Hey Buddy! Volume 1 of the Complete Buddy Bradley Stories from Hate, 1995
Kyle Baker - Why I Hate Saturn, 1990
Alison Bechdel - Dykes to Watch Out For, 1998
Brian Michael Bendis - Fortune and Glory, 2000
Joyce Brabner, Harvey Pekar and Frank Stack - Our Cancer Year, 1994
Raymond Briggs - Ethel & Ernest, 1998
Raymond Briggs - The Snowman, 1978
Chester Brown - I Never Liked You, 1994
Charles Burns - Big Baby, 1999
Kurt Busiek and Brent Anderson - Kurt Busiek's Astro City: Life in the Big City, 1996
Kurt Busiek and Alex Ross - Marvels, 1994, (č: Zázraky, 2003)
John Byrne - Man of Steel , 1988
Raymond Chandler and Michael Lark - Raymond Chandler's Philip Marlow: My Little Sister, 1997
Daniel Clowes - Ghostworld, 1997
Robert Crumb - The Complete Crumb Comics: The Death of Fritz the Cat, 1992
Howard Cruse - Stuck Rubber Baby, 1995
Will Eisner - A Contract with God and Other Tenement Stories, 1978
Will Eisner - To The Heart of the Storm, 2000
Will Eisner - Minor Miracles, 2000
Will Eisner - The Spirit Archives, Volume 1 , 2000
Jules Feiffer - Meanwhile... , 1997
Jules Feiffer - Tantrum!, 1979
Jan Michael Friedman, Peter David and Pablo Marcos - Star Trek: The Modala Imperative, 1992
Neil Gaiman et al - The Books of Magic, 1993
Neil Gaiman et al - The Sandman: The Doll's House, 1990 (č: Sandman: Domeček pro panenky, 2004)
Neil Gaiman and Dave McKean - Mr. Punch, 1994
Neil Gaiman and Dave McKean - Violent Cases, 1987
Rick Geary - The Borden Tragedy: A Memoir of the Infamous Double Murder at Fall River, Mass., 1892, 1997
Rick Geary - Jack the Ripper: A Journal of the Whitechapel Murders 1888-1889, 1995
Vittorio Giardino - A Jew in Communist Prague, Volume 1: Loss of Innocence, 1997
Larry Gonick - Larry Gonick's The Cartoon History of the Universe, 1982 (č: Komiksová historie světa, 2003)
Archie Goodwin and Al Williamson - Classic Star Wars, 1990
DC Comics - The Greatest Joker Stories Ever Told, 1989
DC Comics - The Greatest Superman Stories Ever Told, 1987
DC Comics - The Greatest Team-Up Stories Ever Told, 1991
Bill Griffith - Zippy Annual #1, 2000
Matt Groening et al - Simpsons Comics a Go-Go, 2000
Herge - Tintin in Tibet, 1975
Gilbert Hernandez - Love & Rockets: Poison River, 1994
Jack Jackson - Lost Cause: The True Story of Famed Texas Gunslinger John Wesley Hardin, 1998
Lynn Johnston - A Look Inside... For Better or For Worse: The Tenth Anniversary Collection, 1989
Franz Kafka and Peter Kuper - Give It Up! and Other Stories by Franz Kafka, 1995
Nabiel Kanan - Lost Girl, 1999
Ben Katchor - Julies Knipl, Real Estate Photographer: Stories, 1996
Russell Keaton - The Aviation Art of Russell Keaton, 1995
Walt Kelly - Pogo, Volume 11, 2000
Megan Kelso - Queen of the Black Black, 1998
Rudyard Kipling and P. Craig Russell - Rudyard Kipling's Jungle Book, 1997
Jack Kirby - Jack Kirby's New Gods, 1998
Henry (Yoshitaka) Kiyama - The Four Immigrants Manga: A Japanese Experience in San Francisco, 1904-1924, 1998
Joe Kubert - Fax from Sarajevo, 1996
Kazuka Kudo - Mai the Psychic Girl: The Perfect Collection, 1995
Peter Kuper - The System, 1997
Roland Laird, Taneshia N. Laird and Elihu Bey - Still I Rise: A Cartoon History of African Americans, 1997
David Lapham - The Collected Stray Bullets, 1998
Stan Lee, Chris Claremont and John Byrne - The Dark Phoenix Saga, 1990
Stan Lee and Steve Ditko - The Essential Spider-Man, Volume 1, 1996
Stan Lee and Jack Kirby, et al - The Essential Avengers, Volume 1, 1999
Stan Lee and Jack Kirby, et al - The Essential Fantastic Four, Volume 1, 1998
Jason Lutes - Jar of Fools, 1997
David Mairowitz and Robert Crumb - Introducing Kafka, 1994
Scott McCloud - Scott McCloud's Zot!, 1998
Dave McKean - Cages, 1998
Frank Miller - 300, 2000 (č: 300, 2002)
Frank Miller and Klaus Janson - Batman: The Dark Knight Returns, 1988
Frank Miller and David Mazzucchelli - Batman: Year One, 1988
Alan Moore and Steve Bissette - The Saga of the Swamp Thing, 1987
Alan Moore and Brian Bolland - Batman: The Killing Joke, 1988
Alan Moore and Eddie Campbell - From Hell, 1999
Alan Moore and Kevin O'Neil - The League of Extraordinary Gentlemen, 2000 (č: Liga výjimečných I & II, 2004)
Alan Moore and Dave Gibbons - Watchmen, 1987
Terry Moore - Strangers in Paradise: I Dream of You, 1996
Dennis O'Neil and Neal Adams et al - Green Lantern/Green Arrow: More Hard Traveling Heroes, 1993
R.F. Outcault - R.F. Outcault's The Yellow Kids: A Centennial Celebration of the Kid Who Started the Comics, 1995
Wendy Pini and Richard Pini - ElfQuest: The Hidden Years, 1994
Paul Pope - The Ballad of Doctor Richardson, 1993
John Porcellino - Perfect Example, 2000
Charles Schulz - Around the World in 45 Years: Charlie Brown's Anniversary Collection, 1994 Maurice Sendak - In the Night Kitchen, 1970
Seth - It's a Good Life if You Don't Weaken, 1996
Dave Sim - Jaka's Story, 1990
Jeff Smith - Out From Boneville, 1995
Art Spiegelman and Francoise Mouly - Little Lit: Folklore and Fairytale Funnies, 2000
Art Spiegelman - Maus: A Survivor's Tale, 1997
James Steranko - Nick Fury, Agent of S.H.I.E.L.D. , 2000
Bryan Talbot - The Tale ofOne Bad Rat, 1995
Osamu Tezuka - Adolf: A Tale of the Twentieth Century, 1996
Craig Thompson - Good-bye, Chunky Rice, 1999
Adrian Tomine - 32 Stories: The Complete Optic Nerve Mini-Comics, 1995
G.B. Trudeau - Read My Lips, Make My Day, Eat Quiche, and Die!, 1989
Mark Waid and Fabian Nicieza, et al - Justice League: A Midsummer's Nightmare, 1997
Mark Waid and Alex Ross - Kingdom Come, 1996
Chris Ware - Jimmy Corrigan: The Smartest Kid On Earth, 2000
Bill Watterson - The Indispensable Calvin & Hobbes: A Calvin & Hobbes Treasury, 1992
Oscar Wilde and P. Craig Russell - The Fairy Tales of Oscar Wilde: The Birthday of the Infanta, 1998
Marv Wolfman and George Perez - Crisis on Infinite Earths, 2001
Jim Woodring - Frank, Volume 1, 1998
Phil Yeh - Winged Tiger's World Peace Party Puzzle Book, 1993
Eric Drooker - Flood!, 1992
Jules Feiffer - The Greatest Comic Book Heroes, 1965
George Herriman - The Komplete Kolor Krazy Kat, 1993
Frank Miller and David Mazzucchelli - Daredevil: Born Again, 1990
James Steranko - The Steranko History of Comics, 1970
Joseph Witek - Comic Books as History: The Narrative Art of Jack Jackson, Art Spiegelman, and Harvey Pekar, 1990

• ZozoLala

Holandský komiksový časopis ZozoLala vyhlásil před dvěma lety anketu mezi svými čtenáři. Tady jsou výsledky:

1. Jacques Tardi - C'etait la guerre de tranchees
2. Art Spiegelman - Maus
3. Edgar P. Jacobs - Blake & Mortimer: La Marque Jaune
4. Van Hamme & Rozinski - Le Grand Pouvoir de Chninkel
5. Alan Moore & Dave Gibbons - Watchmen
6. Craig Thompson - Blankets
7. Dieter Comes - Silence
8. Will Eisner - A Contract With God
9. Bernard Yslaire - Sambre: Plus ne m'est rien
10.Moebius & Jodorowsky - The Incal

Gratulujeme!!!!

Osobností roku podle amerického týdeníku Time jste možná i vy, ale nejlepší knihu napsala Alison Bechdel. O Fun Home jsme už psali. Autorce gratulujeme.

Dospívání v říši zla

V češtině vychází komiks Persepolis o Chomejního Iránu

Na konci listopadu u nás nakladatelství BB/art vydalo první díl komiksu Persepolis od Iránky Marjany Satrapi. Autorka ve svém autobiografickém románu načrtává střídmou černobílou kresbou příběh svého dětství a puberty, který si prožila v iránském Teheránu během čtyř zlomových let: od Islámské revoluce v roce 1979 po první roky války s Irákem. Satrapi nám dává nahlédnout do osudů obyčejných lidí v jednom z nejtvrdších totalitních režimů konce 20. století a na jejich příkladu ukazuje, že zlomové události se svým aktérům často jeví poněkud jinak, než jak nás o tom učí historie. Zvlášť když jsou viděny optikou desetileté dívky.

Hlavně mi přivezte Kim Wilde

Román zachycuje hrdinčino tápání a zmatek během dospívání, kdy je každý den konfrontována s absurditami života v totalitě. Například s vytrháváním fotografií nepohodlných státníků ze školních učebnic, což čtenářům jistě připomene obdobné metody přepisování historie běžné v komunistickém Československu. Rodina hlavní hrdinky patřila za předchozí Šáhovy monarchistické vlády k privilegované vrstvě, po převratu si náhle musí začít rychle zvykat na život v zemi, kterou řídí skupina náboženských fanatiků vedená Chomejním. Sekularizovaná společnost se mění v rigidní muslimskou a spolu s tím se proměňuje i malá Marjane: její naivní dětské představy se prolínají s krutě reálným světem rodičů, od kterého se snaží si udržet myšlenkovou nezávislost.

Čtyři neklidné roky mezi revolucí a autorčiným odjezdem do Evropy před začínající válkou Satrapi oživuje střípky vzpomínek, které se obvykle soustředí na jedinou konkrétní věc - šátek, kterým si musí ve škole zakrývat hlavu, první cigareta, první láska, ale také zatýkání příbuzných nebo oddělené vyučování dívek a chlapců. O historických událostech, jakým bylo úmyslné zapálení kina Rex, v němž zemřely více než čtyři stovky lidí a které se stalo jednou z rozbušek revoluce, se dozvídáme jen jakoby mimochodem. Pro desetiletou Marjane je totiž důležitější, jestli jí rodiče z výletu do Turecka přivezou kazety se zpěvačkou Kim Wilde a odznáčky kapely Iron Maiden. Časté zatýkání a veřejné popravy, se kterými se musela Marjane v Teheránu nutně potkávat, se zprvu odrážejí jen jako citace v jejích dětských hrách, a Marx a Bůh jsou pro ni pohádkové postavy, s nimiž rozpráví před spaním. Jenže ve čtrnácti už nepřemýšlíte tak jako v deseti a hlavně se k vám mocní přestávají chovat jako k dítěti: stíny velkých ideálů a mučedníci svatých válek brzy vtrhnou naplno i do jejího života.

Od Hirošimy po Sarajevo

Persepolis začal vycházet ve Francii, autorčině nové domovině, před šesti lety. Z francouzštiny byl přeložen do celé řady jazyků a Satrapi za něj získala několik literárních cen. Své čtenáře přitom neuchvacuje bombasticky pojatou kresbou s vytříbenými detaily. Naopak: její strohá černá linka připomíná linoryt a celkový styl působí tak naivně, jako by ho skutečně vytvořilo nějaké dítě. A právě v tom spočívá hlavní půvab knihy. Autorčin silný příběh je totiž mnohem působivější, když od něj kresby neodvádějí pozornost, navíc složité a závažné téma novodobé historie Iránu takto dostává zcela neotřelý tón.

Satrapinin rukopis ovlivnilo především setkání s populárním francouzským komiksovým malířem Davidem B., autorem románu Padoucnice (česky 2002). Od něj se naučila, že jednou z hlavních předností grafického románu je právě osobní příběh podaný osobitým stylem.

Komiks byl velmi dlouhou dobu považován za dětské médium, od poloviny 20. století však jeho autory začala přitahovat vážná společenská témata. Aby se odlišili od zavedeného komiksového průmyslu, začali svým dílům říkat grafické romány. V mnoha ohledech přelomovým počinem tohoto žánru se v druhé polovině sedmdesátých let stala románová řada Hadashi No Gen (Bosý Gen). V přímočaře jednoduchém stylu japonské mangy se v něm Keiji Nakazawa očima svého hrdiny Gena vyrovnává s hrůzostrašnými zážitky z konce druhé světové války a atomového výbuchu v Hirošimě. Anglické vydání této knihy výrazně ovlivnilo i Arta Spiegelmana, autora kultovního díla Maus: příběh očitého svědka (česky 1997). Spiegelman v něm popisuje boj svého otce, polského žida, o přežití během druhé světové války. Veterán nezávislého komiksu zvolil pro příslušníky jednotlivých národů originální zobrazení (Židé jsou prezentováni jako myši, Němci jako kočky a Poláci jako prasata), což mu pomohlo emotivně silný příběh holocaustu přesunout do téměř archetypální roviny. Spiegelman dostal za Maus jako vůbec první a zatím jediný autor grafického románu v roce 1992 největší americké literární ocenění, Pulitzerovu cenu.

Hledáčku autorů grafických románů dokonce neunikla ani bolševická Praha padesátých let. Italský komiksový malíř Vittorio Giardino vytvořil ve své trilogii Jonas Fink: L'infanzia, L'adolescenza a Tavole fouri testo z roku 1991 postavu dospívajícího židovského mladíka Jonáše Finka. Jeho otec je poslán za odpor proti komunistickému režimu do pracovního tábora. Jonáš a jeho matka jsou pak vystaveni tlaku tajné policie i glajchšaltující se společnosti.

Komiksová literatura se nevyhýbá ani současným konfliktům. Průkopníkem nového žánru nazvaného komiksový žurnalismus je americký novinář Joe Sacco. Proslavila ho především kniha Palestine, ve které zachytil své zážitky z návštěvy Západního břehu a Gazy na počátku devadesátých let minulého století. Netradiční médium mu umožnilo vyprávět osudy obyčejných lidí s velkou mírou autenticity a zároveň se poněkud distancovat od ostatních novinářů, kteří při svých rychlých návštěvách hledají co možná nejchytlavější příběhy, ale každodenní život uprostřed konfliktů jim kvůli těmto „sólokaprům“ často uniká. BB/art má na jaro příštího roku v edičním plánu zařazenu Saccovu další důležitou knihu Safe Area Goražde, která vznikla jako reflexe jeho návštěvy bývalé Jugoslávie během občanské války.

O něco později by se pak měl na pultech našich knihkupectví objevit i druhý díl románu Persepolis. V něm je Marjane během iránsko-irácké války poslána svojí rodinou do bezpečí k příbuzným do Vídně. Místo svobody a bezpečnosti je však v Rakousku 80. let vystavena nástrahám konzumní společnosti a ještě více se v ní prohlubuje pocit ztracenosti mezi kulturami a tradicemi. Marjane Satrapi dnes z Francie příležitostně přispívá kreslenými komentáři do New York Times a dokončuje animovanou verzi Persepolis. Její premiéra je plánována na příští filmový festival v Cannes.

Karel Veselý, David Grossmann

Marjane Satrapi: Persepolis, BB/art, 160 stran. překlad: Richard Podaný

Text vyšel v týdeníku Respekt 48/2006, redakční úpravy Jan H. Vitvar.