úterý 16. ledna 2007

Komiksový žurnalismus

Je rok 1995. V lobby sarajevského hotelu Holiday Inn sedí osamocený muž. Dříve vydělával i několik stovek marek denně. Ale válka v Bosně skončila a s ní i jeho výnosný job. Byl průvodcem novinářů. A i když nad pravdivostí jeho historek visí spousty otazníků, jeho příběh se k nám nakonec dostal. Právě ve chvíli, kdy Neven kouří poslední cigaretu totiž prochází kolem něj americký novinář a tvůrce komiksů Joe Sacco. Kvůli němu se také o Nevenovi, životě v obleženém Sarajevu a zákulisí práce novinářů v bojové zóně dozvíme spoustu zajímavých informací. Ty se díky své silné grafické vizualitě vryjí do paměti mnohem lépe než stále se opakující reportážní záběry zpravodajských štábů. Vítejte v rychle se rozvíjejícím světě komiksového žurnalismu.

Pro Sacca nebyla návštěva Sarajeva první cestou do válečné zóny. Na vlastní kůži zažil první válku v zálivu a na počátku devadesátých let byl i v Palestině (Palestine (2001)). Ze své cesty do Bosny nakonec vytěžil tři knihy. Safe Area Goražde (2000) vypráví příběhy Muslimů uvězněných v jedné z Bosenských enkláv. War's End (2005) je souborem dvou povídek. V jedné z nich vykreslil Sacco své setkání s Radovanem Karadžičem, nejhledanějším srbským válečným zločincem. The Fixer (2003) je o světě Nevana a obleženého Sarajeva. Přestože je Sacco vystudovaný novinář, přísnou objektivitu od něj určitě nečekejte. On sám je totiž jedním z hrdinů svých komiksů. Jeho knihy popisuji téměř intimní putování autora po místech a osudech lidí, které potkává. Popis válečných událostí tak střídají jeho pocity z hotelu, ve kterém spal nebo problémy, na které narazí každý cestovatel. Navazuje tak na tradici "nového žurnalismu" propagovaného Trumanem Capotem nebo Hunterem S. Thompsonem. Sílu jeho příběhům navíc dodává i grafický jazyk, se kterým pracuje. Čtenáře úspěšně nutí domýšlet své obrázky. Jeho jednoduchá stylizace sama sebe v kontrastu s propracovaným okolím zase nechává velký prostor k sebeidentifikaci.

Sacco je v současnosti určitě jedním z nejvýznamnějších představitelů komiksového žurnalismu. Pro americký magazín Details v roce 1998 pokrýval soudní proces s bosenskými válečnými zločinci, britský deník Guardian ho zase znovu vyslal do Iráku, aby tam popsal život amerických jednotek i běžných Iráčanů. Přinejmenším v anglosaském světě jsou totiž komiksové stripy běžnou součástí novin a jejich šéfredaktoři si všimli, že se toto medium výborně hodí k vyprávění příběhů. Oregonský deník The Oregonian má například pravidelný komiksový sloupek. Art Spiegelman (autor Pulitzerovou cenou ověnčeného Mause) pro slavný magazín The New Yorker popisoval události na klíčovém sněmu amerických republikánů v roce 2004. Portlandský týdeník Willamette Week využívá komiksového formátu při zveřejňování recenzí a rozhovorů s hudebními skupinami.

Komiksový žurnalismus pracuje s celou škálou přístupů a stylů. Dobře je to vidět například v knize Brought to Light (1989). Zatímco v její první části naleznete přímočaré realistické kresby a jednoduchý jazyk, kterým je na základě svědeckých výpovědí vykreslen bombový útok na tiskovou konferenci v Nikaragujské La Pence v roce 1984. Druhá půlka knihy, pod kterou jsou podepsaní komiksoví inovátoři Alan Moore a Bill Sienkiewicz, je bajkou-historii CIA (obviněné z výše zmíněného útoku), reprezentované opilým orlem, americkým symbolem, hrajícím krvavé šachy. Spiegelman se zase ve své nejnovější knize In the Shadow of No Towers snaží symbolickou formou zachytit své trauma z 11. září 2001 a deziluzi z americké zahraniční politiky.

Jednoznačně nejsilnějším tématem komiksového žurnalismu současnosti je ale válka. Zatímco před šedesáti lety byl komiks využíván převážně k propagandě, do boje s nacismem se tehdy vydal například i Superman, v současnosti se toto medium naopak snaží najít jiný pohled a být v opozici vůči zaběhnutému zpravodajství. Na podzim 2001 se strávil dva a půl týdne v bombardovaném Afganistanu kontroverzní americký tvůrce Ted Rall. Z jeho grafickém deníku To Afganistan and Back (2002) čiší blízkost smrti, kterou prožil na vlastní kůži a velká dávka cynismu, kterou viděl na straně vojáků i médií. Frankofonní kanaďan Guy Delisle ve dvou svých knihách (Shenzhen (2000), Pyongyang (2003) popsal své zážitky z pracovních cest po nejtajemnější totalitní zemi světa - Severní Koreii. Všímá si například toho, že na ulicích severokorejského hlavní města nepotkal žádné lidi s postižením. Od svých oficiálních průvodců se mu dostává ale jen propagandistické odpovědi o dokonalosti korejského lidu.

Aleksandar Zograf, Regards From Serbia

Někteří tvůrci se ale ocitnou uprostřed konfliktů ne úplně z vlastní vůle. Zatímco v roce 1999 bombardovala letadla NATO Srbsko, aby zastavila genocidu Albánců v Kosovu, v městečku Pančevo své každodenní zážitky zaznamenával Aleksandar Zograf. Svůj komiksový příběh mísící reálné zážitky z nálety sužovaného města se svými fantaskními představami původně posílal přátelům v zahraničí emailem. Jeho sbírka Regards From Serbia by měla tento rok vyjít v anglickém překladu. Podobně se při loňských izraelských náletech na Beirut postupoval i libanonský umělec Mazen Kerbaj. Na svém blogu pravidelně zveřejňoval své expresionistické kresby, ve kterých výtvarně zpracoval své pocity a zážitky z bombardovaného města. Kdyby se tyto listy složily dohromady vznikl by tak svérázný grafický válečný deník. Renomovaný americký komiksový umělec Joe Kubert zase graficky zpracoval faxy, které dostával od svého přítele s obleženého Sarajeva. Fax from Sarajevo (1996) v komiksově konzervativní formě čtenářům zprostředkoval dva a půl roku autentického života jedné rodiny ve zničeném městě a její snahu uprchnout do bezpečí.

Žánr komiksového (někde grafického) žurnalismu je ale stálé ve svém počátku. Autoři i vydavatelé pořéd hledají jeho hranice a možnosti. Počátek 21. století mu ale zatím svědčí. Velká media totiž ustupují od deklarované objektivity a vyhovuje jim subjektivní pohled tvůrců grafických příběhů. Komiks navíc dokáže vtáhnout čtenáře do děje více než tištěný text nebo několika minutové televizní zpravodajství. České publikum si to bude moci vyzkoušet letos na podzim, kdy v nakladatelství BBart vyjde Saccova Safe Area Goražde.

Doporučená další četba:

Knihy:

Joe Sacco, Safe Area Goražde (2000), Palestine (2001), The Fixer (2003), War's End (2005)

Joe Kubert, Fax from Sarajevo (1996)

Aleksandar Zograf, Regards From Serbia (2007)

Ted Rall, To Afganistan and Back (2002)

Guy Delisle, Pyongyang (2003)

Alan Moore a Bill Sienkiewicz, Brought to Light (1989)


Články:

Kristian Williams, The Case for Comics Journalism, IN: Columbia Journalism Report 2/2005

Žádné komentáře: