Grafický román - rozprava o termínu

Hledání prvního výskytu termínu grafický román v angličtině připomíná vzrušující detektivní pátrání. A stejně jako ve správné detektivní knize lze pachatele najít kromě stop také s pomocí odhalení jeho motivu. Ten je v případě používání termínu grafický román na úkor tradičního pojmu komiks jednoznačný. Jde o snahu odlišit produkci autorů stojících mimo zaběhlý komiksový průmysl a jeho pravidla a vytvořit pro ně novou marketingovou škatulku, která by zasahovala zcela jiný trhy než teenagerské publikum. Bez ohledu na obsah své definice má totiž termín komiks výrazné historické stigma a nové pojmenování grafický román je snaha o částečné očištění média.

Pro zřejmost ještě jeden praktický příklad: Jdete na akademickou půdu (humanitně zaměřené univerzity) a máte v podpaží libovolnou komiksovou knihu. Cestou, ještě před branami fakutly, potkáte svého kamaráda ze střední školy a když se vás zeptá co že to čtete, řeknete mu bez uzardění, že komiks. Ve chvíli, kdy překročíte práh alma mater a potká vás pohledná spolužačka vyššího ročníku, s níž jste se seznámili na jednom semináři, už nemůžete přiznat, že čtete komiks, nýbrž budete tvrdit, že v podpaždí máte grafický román.

Historie (termínu) grafického románu

Termín grafický román (graphic novel) má svoji poměrně zapeklitou historii. V listopadu 2003 otiskl prestižní americký časopis Time shrnující článek komiksového teoretika Andrew Arnolda The Graphic Novel Silver Anniversary k 25 letům fenoménu grafického románu. Arnold datuje zrození média do roku 1978, kdy Will Eisner vydal svoji přelomovou knihu A Contract with God. Sám autor článku přiznává, že toto spojení se vyskytovalo už před Eisnerem, ale teprve díky úspěchu jeho knihy se všeobecně rozšířilo. Arnoldův příspěvek do historie podnítil skupinu nadšenců na diskuzním fóru časopisu časopisu The Comic Journal, kteří se pustili do zevrubného pátrání po původu spojení 'graphic novel'. Z jejich zjištění vychází například heslo na internetové encyklopedii Wikipedia, tak i úvodní text z monografie Graphic Novels: Everything You Need To Know (2005) od Paula Gravetta.

Spojení grafický román se jako první vyskytuje ve francouzském litterature en estampes a histoires en estampes (přeložené jako "grafické příběhy"). Datuje se až do první třetiny předminulého století, kdy ho pro své ilustrované historky použil Švýcar Rodolphe Töpffer, dnes považovaný za praotce komiksu. V anglo-americkém světě se termín graphic novels zjevuje poprvé v polovině 60.let a dá se vystopovat například v dopise z listopadu 1964 členům Amateur Press Association. Jeho autorem je Richard Kyle, obdivovatel francouzských bande dessinée a japonské mangy. (Mimochodem "bande dessinée" znamená vlastně "namalovaný strip" a tedy na rozdíl od anglického comics či funnies neevokuje odlehčené téma. Manga pro změnu znamená v překladu "rozverné obrázky".) Kyle ovšem spíše než na obsah narážel na rozsah a definoval grafický román jako "komiksovou knihu rozsáhlého formátu" (long form comic book).

Tento termín v mírné modifikaci (schválené Kylem) následně použil Bill Spicer v názvu svého časopisu Graphic Story Magazine. Ten byl společně s Wonder World: The World of the Graphic Story první periodikem, jež hodlalo tisknout komiks tématicky zaměřený na dospělé publikum (avšak ne pornografického charakteru). Termín grafický román použil také americký spisovatel (a neúspěšný karikaturista) John Updike, jež se v roce 1969 na přednášce pro Bristol Literary Society na téma "smrt románu" zmínil o zatím nevyužitých možnostech média komiksu. "Nevidím žádný podstatný důvod, proč by nemohl přijít dvojnásobně talentovaný umělec a stvořit mistrovské dílo komiksového stripového románu (comic strip novel)".

V roce 1976 vyšly u malých nakladatelství hned tři knihy, které na obálce (nebo v předmluvě či názvu) obsahovaly termín graphic novel. Jednalo se o

• Bloodstar (1976) Richarda Corbena a Roberta E. Howarda (termín použit v předmluvě: "BLOODSTAR is a new, revolutionary concept--a graphic novel, which combines all the imagination and visual power of comic strip art with the richness of the traditional novel." (Scan první strany úvodu zde)
• Red Tide (1976) Jamese Steranko
• Beyond Time and Again (1976) George Metzgera (kniha má podtitul "a graphic novel" a za jejím vydáním stojí právě Richard Kyle)

O dva roky později vychází A Contract with God and Other Tenement Stories Willa Eisnera. Podle legendy obdivoval Corbena a jeho cílem bylo uniknout ze svazujících pravidel klasického komiksu. V rozhovoru pro Time Eisner těsně před svojí smrtí řekl: "Zamýšlel jsem vyhnout se standartu, toho, čemu se říká formát komiksové knihy (comic book)". Když knihu nabízel jednomu významnému nakladateli, vzpomíná jak: "něco ve mě mi šeptalo: neříkej mu, že to je komiks nebo ti to celé zatrhne. A tak jsem řekl: Je to grafický román." Kniha nakonec vyšla u menšího nakladatelství s titulem "a graphic novel" na přebalu (ovšem jen u hardbacku). Paradoxně vlastně vůbec nejde o román, protože se jedná o sbírku čtyř vzájemně propojených povídek.

A Contract With God pomohl rozšířit podvědomí o novém médiu, k čemuž přispěl i ve stejném čase vydaný román Sabre Dona McGregora a Paula Gulacyho (autory škatulkovaný jako graphic album a vydavatelem jako comic novel.) Marvel Graphic Novel se jmenuje série paperbacků vydavaná slavnou komiksovou značkou Marvel mezi léty 1982 a 1988. Jsou číslovány jako komiksová série, nicméně obsahují uzavřené příběhy od různých autorů a ne všechny jsou o superhrdinech. Ve stejné době začínají vycházet knihy sebraných sešitových řad.

Největší průlom ovšem přišel až v polovině 80.let poté, co dvoudílné knižní vydání Maus Arta Spiegelmana získalo Pulitzerovu cenu, pochopitelně jako první komiksové dílo vůbec. Ve stejném roce vychází také knižní vydání temného Millerůva příběh stárnoucího hrdiny Batman: The Dark Knight Returnsa o rok později i Watchmen Alana Moorea a Dave Gibbonse, dvě díla stojící tématicky v superhrdinském světě, avšak zpracování překračující primitivní příběhy marvelovského univerza. Po komerčním úspěchu těchto knih se vydavatelé přestávají bát publikovat i knihy komiksových příběhů, které předtím nevyšly v sešitové podobě. V roce 2004 Eddie Cambell vydává Manifest, podle kterého je 'grafický román spíše hnutí než forma'. (O Manifestu více v samostatném článku.)

Další slovo používané v souvislosti se sbírkami komiksů původně vydaných v sešitové podobě je trade paperback. Obvykle má novou obálku odlišnou od sešitových vydání a obsahuje příběhy ze superhrdinského žánru. Japonským ekvivalentem slova TP je Tankobon - sbírka, tedy původně knižní vydání příběhů mang tištěných na pokračování v časopisech.

Grafický román je dnes v anglo-americkém světě běžný v nakladatelské i knihovnické praxi. Má však dostatek nepřátel, kteří v něm stejně jako Alan Moore vidí jen marketingový termín. "'Komiks' mi úplně stačí. Problém je ten, že "grafický román" vlastně znamená "drahá komiksová kniha". Jiní poukazují na jisté snobství lidí, kteří termín prosazují jako 'pravé komiksové umění'. A tak stejně jako získal své negativní stigma komiks, má ho tedy nyní i grafický román. Někteří autoři proto raději přišli se svým vlastním jménem pro nové médium.

• Daniel Clowes popsal svoji knihu Ice Haven jako a comic-strip novel
• Seth dal své knize It's a Good Life, If You Don't Weaken podtitul a picture novella
• Charles Biro nazývá své knihy illustories
• Bill Gaines jim říká picto-fiction
• Will Eisner prosazoval termín sequential art
• Martin Vaughn-James popsal v roce 1975 svůj román The Cage jako a visual novel

Osm (ne)užitečných definic

O tom, co je grafický román nám řeklo mnohem více, kdo ho použil a s jakým účelem, než jeho přesná definice. Ta totiž vlastně zůstává i nadále záhadou. Následuje několik pokusů o definice a zároveň důvod, proč není platná.


Grafický román je komiks pro dospělé
Proč ne:
Pěkný definice, ale hrozí nebezpečí, že když ji použijete, lidé si budou myslet, že čtete komiksové porno.

Grafický román je komiks, který vychází knižně (či dokonce v hardbacku).
Proč ne:
Knižně vychází i sebrané dílo Incredible Hulka nebo Spidermana a to nejsou knihy, které by vám měly vypadnout z batohu v kavárně na akademické půdě.

Grafický román je komiks, který vychází knižně, aniž by předtím byl vydáván v sešitech.
Proč ne:
Většina výrazných děl ze scény undergroundových auteurs (Burns, Ware, Clowes) vyšla nejprve v sešitovém vydání.

Grafický román je komiks ze života, který nepojednává o nadpřirozených bytostech a superhrdinech, prostě není sci-fi.
Proč ne:
Dvě zásadní díla řazená do kánonu grafického románu Watchmen a Batman: TDKR čerpají ze 'superhrdinské' tématiky.

Grafický román píše a kreslí (plus dělá lettering a coloring) stejný autor, na rozdíl od průmyslové tvorby běžného komiksu.
Proč ne:
Alan Moore neumí kreslit.

Grafický román vychází v menším nákladu než běžná komiksová tvorba.
Proč ne:
Maus, Watchmen, Dark Knight Returns nebo třeba Persepolis byly bestsellery.

Grafický román vydávají menší nakladatelské společnosti.
Proč ne:
Neplatí od chvíle, kdy grafické romány vydává třeba Pantheon (součást Random House (součást nadnárodního koncernu Bertelsmann)).

Grafický román je termín používaný snoby, kteří nechtějí přiznat, že mají rádi komiks.
Proč ne:
Toto je vlastně dost možná ta jediná použitelná definice. Ale proč bychom se dobrovolně prohlašovali za snoby?